 |
|
Možná nevěrná
Petr Hubacz/Janka Kúdelová
1. Někdy nevím, proč jsem stejná,
jako vítr, jako stín,
zítra se ti z toho zamotám.
Příští léto budou hejna
lítat tiše z cizích vin,
nevěrná se k tomu zpovídám,
nevěrná se k tomu zpovídám.
R: Možná jsem chtěla něco víc,
tíhu kolejnic,
zapomenout na tvou spící tvář.
Možná jen, chvíli budu stát,
možná vzpomínat,
jak jsem k tobě pořád věčný lhář,
věčný lhář.
2.Budím myšlenky svý vůle,
snad jen házím na zeď hrách,
stejně nesmím více dát.
stírám ve tvém okně, ranní rosy prach,
maluju, co mělo se spíš zdát,
maluju, co mělo se spíš zdát.
Někdy nevím, proč jsem stejná,
jako vítr, jako stín,
nevěrná se k tomu zpovídám,
nevěrná se k tomu zpovídám.
|
|
