 |
|
|
Historie
Na počátku v tomto případě nebylo slovo ale mandolína, a to v rukou Radima Zenkla. Tento vynikající muzikant, tehdy kapelník bluegrassové skupiny Tyrkys a můj dlouholetý kamarád, mne jednou oslovil a nabídl členství ve svém souboru. V té době jsem hrál na basu v jednom ostravském rockovém seskupení, ale mohu říct, že jsem neváhal ani chvilku, a Radimovu nabídku jsem přijal. Začala doba, která byla pro mne jednak velmi tvůrčí a také nadmíru poučná. Poštěstilo se mi hrát s muzikanty, kteří jsou dodnes špičkami i když ,,rozstříleni" po celém světě. Nemohu nevzpomenout třeba Luboše Sedláka, skvělého houslistu (dnes Tyrkys) nebo kytaru Ivoše Drobka Knápka
a banjo Jirky Schellina Stehlíka, (oba dnes Mr.B.Pyne). Dnešní pan řidící učitel
v Jihlavě, Jirka Hamty Šedo, tehdy bravurní dobrista, v neposlední řadě pak také můj přítel a spoluautor většiny repertoáru Tyrkysu té doby, basista
Martin Míšanec u jehož jemně Mc Cartnyovsky zastřeném hlase omdlévaly lepé děvy. Jak už to ale chodí, tato sestava vydržela pouze do podzimu 1987, kdy se
domněle autokratický boss rozhodl k podstatným změnám. Na dobro přišel ze Šumperské Bluegrass Novy Miloš Kudělka a na banjo z téže kapely Bučovický rodák
Slávek Mladějovský. Kytaru vzal do své režie Mirek Kubík z Karviné, ten se chopil Radimova ,,lana" a odešel k nám z Karvinské Unce. Nebudu případné nettové
surfaře vyčerpávat a nabídnu už jen dobové foto.
Z leva: Luboš Sedlák, Ivo Knápek, Martin Míšanec, Petr Hubacz, Radim Zenkl, Jirka Schellin Stehlík, Jan Hamty Šedo.
Tak tedy nový Tyrkys v novém roce 1987, nebo spíše před vánoční zkoušky
a příprava nového čistě původního repertoáru. Původní sestava sice měla občas výlet do vlastní tvorby, ten však spočíval pouze v tom že se vybrala skladba, nejčastěji,
jak bylo tehdy v módě od New Grass Revival a na to se ušil český text. Nechci shazovat tehdejší tvorbu kapely, to co se hrálo bylo díky až hodinářské práci všech členů
kapely zpracováno do nejmenších detailů (kam se hrabou dnešní tzv. revivaly) ale vývoj si to žádal a tak se šlo vlastní cestou, která jak se hodně krát ukázalo nebyla
zrovna růžemi stlaná. Nový Tyrkys začal jezdit po vlastech českých a můžeme se pochlubit že si nás brali za své koncertní partnery i takové hvězdy jakými byli třeba
brněnští Poutníci v čele
s Robertem Křesťanem. Tyrkys býval častým hostem na mnoha festivalech jako třeba Porta v Plzni, Banjo Jamboree, Moravsko Třebovský Bramborák nebo domácí půda v Dolní Lomné na festivalu Na Pomezí. Hrálo se samozřejmě
v obou tehdy hlavních městech, namátkou vyberu třeba pražskou Petynku nebo bratislavský skvělý klub Na Vajnorské. Vrcholem tehdy dosažitelným
a největším úspěchem této party bylo bezesporu získání národní interpretační Porty v létě roku 1988. Tak tato sestava dokázala hrát a skládat původní repertoár
zhruba 3 roky a to do r.1989, kdy v říjnu kapelník a duše souboru odlétl do USA za svým novým životem. V té době se bohužel jiná osobnost co se týče organizace
kapely nenašla, takže nastal nevyhnutelný rozpad této sestavy.
Zamáčknu slzu a raději vám nabídnu ilustrační opět dobové foto na němž jsou zleva:Slávek Mladějovský,
Martin Míšanec, Mirek Kubík, Radim Zenkl, Miloš Kudělka, Petr Hubacz.
Co říci závěrem k tomuto mému grassovému výletu? Konec dobrý všechno dobré, muzikanti se rozprchli po světě a začali tvořit. Většina ovšem nikoli písně či
instrumentální skvosty, ale potomstvo. Tuto dobu tzv. přelétnu a zhodnotím jen výsledkem. Za dobu nečinnosti muzikantů skupiny Tyrkys se zrodilo celkem 5 děvčátek
a 1 chlapec, můžeme však mluvit pouze o dílčím hudebním úspěchu, hudbě propadla bohužel jen část tohoto potěru a to slečna Andulka dcera dobristy Miloše Kudělky a
doufám že i má dcera Lenička bude stále tak ráda a krásně zpívat jako doposud.
Život přináší mnoho neočekávaných zvratů, takže než jsem se nadál následoval jsem v r.1999 svého kapelníka Radima Zenkla do země zaslíbené a tam jsem pobyl nějaký čas
který budu ilustrovat pouze několika fotografiemi.
Zasmušilý pohled někam na Hawai? Pouze však zdánlivě ve skutečnosti mne strašně štvalo profe-sionální zaujetí fotografa Petra Zrzka Pompy jenž je autor tohoto umění.
Tady nesním, užívám si vítězství v noční alko-bojovce pod názvem ,,kdo najde Dolly", která se odehrávala o vánocích r.2000 na Hollywood Blwr. V Los Angeles.
No a protože El-Éjj nebyla jen zábava nabízím vám pohled na své domácí music pracoviště. Zde jsem napáchal tolik těch zamilovaných cajdáků k nevoli mnoha zdejších učenců
popcountrymusic.
Z tohoto obrázku jste asi celý na křivo že áno? No nic vrátím se asi
k původnímu záměru a to k představení dalších osudů hudebních.
Tak tedy návrat do rodné země. Ten proběhl z důvodů zcela prozaických a mi tak vlastních. Byl jsem pryč prostě příliš dlouho a i když je San Francisco i jná města velmi
krásnéprostě se takhle jednou zasteskne a už se objednává letenka, balí se brašna a hurá zpět do Evropy.
Řeknu vám Plzeň se může všem jmenovaným minimálně rovnat. Zde jsem tedy po krátkém pobytu poznal saxofonistu a velmi svérázného člověka Pavla Egiho Egermaiera.
Ten byl vlastně otcem myšlenky sestavit náš dnes fungující soubor a to pod názvem který nesl zbytek ostravského Tyrkysu a to PRSTEN. Nemůžu se v tomto místě nevrátit
ke vzpomenutému původnímu Prstenu. Tato kapela hrála sice jen chvíli v poměru ke svým předešlým sestrám ale i toto krátké časové období je zachyceno na CD které vyšlo
u Ostravského rádia pod názvem ,,Hance" a je něm 15 písniček které představují průřez koce působení Tyrkysu
a nástup sestavy Prstenu, jenž vykrystalizoval z původní sestavy už bez kapelníka Radima Zenkla. Tolik snad k první ,,desce" která vyšla s nálepkou PRSTEN.
Jak jsem již napsal hráč na saxofon Pavel Egermaier mi byl nápomocen a po mém návratu do vlasti sestavil soubor, který se dal cestou o něco tvrdší než hrály původní
sestavy. Dal si za cíl zachovat formu písničky, která je základem pro celé hudební vyjádření téhle muziky. Nástrojové obsazení se zcela inovovalo. Pavel přivedl Blovické
rodáky Romanu Tomáškovou na basu a zpěv, dále Pavla Tomana který obsluhuje klávesy a akustickou kytaru a nakonec
i rytmickou část kapely a to bubeníka Radka R. Gotze, který současně hraje
v kapele Jardy Samsona Lenka a také v plzeňské hurá partě Semtex. Posledně jmenovaný je ovšem na svých profesionálních postech tak zaneprázdněn že ho občas zastupuje
mladý domažlický bubeník, jinak jako Pavel Egermaier také člen orchestru plzeňského komorního divadla Petr Zeman. Kapela v tomto složení nahrála koncem r.2002 své nové
CD které má název ,,Modré z tebe" na němž se instrumentálně i vokálně podílelo mnoho hostů a to nejen z Plzně. Musím se přiznat že díky mé pracovní zaneprázdněnosti
vystupuje Prsten velmi zřídka, nemám mnoho času na úkoly manažera kapely, nic méně ostatní členové si myslím přijdou na své ve svých soukromých projektech. Jak jsem
již uvedl bubeník Radek R. Götz je plně vytížen Samsonem a musím ještě vzpomenout aktivitu basistky Romany a klavíristy Pavla. Tito dva jsou páteří Blovické kapely
Toman a lesní panna a dělají myslím také hodně dobré muziky.
Myslím, že pokud jste mé povídání dočetli až sem, je na čase dát také něco sluchu. Pokud jste zvědaví co to ta naše partička vlastně produkuje, není nic jednoduššího
než si na těchto našich stránkách kliknout na odkaz MP3 a můžete si ukázky písniček které hrajeme i poslechnout. No když se vám bude některá líbit a chcete ji mít doma
ve svém stojánku na CD pak mi napište na adresu petr@huba.cz a já vám kousek té naší muziky pošlu. Za celou kapelu děkuji za vaši návštěvu zde a rovněž za všechny v
Prstenu se těším na setkání při některém z našich nemnoha koncertů.
Petr Hubacz.
|
|
